Je pelyněk nebezpečný? Účinky, thujon a pravda o halucinacích

Pelyněk se po staletí používá jako léčivá bylina na podporu trávení, chuti k jídlu, ženského cyklu nebo při zevních koupelích a obkladech. Zároveň má pověst rostliny, která může být jedovatá, vyvolávat křeče a dokonce halucinace. Jak je možné, že jedna bylina stojí na obou stranách?

 

Velkou část této pověsti získal pelyněk pravý, který je součástí absintu. Právě s tímto silným zeleným alkoholickým nápojem se spojovaly halucinace, křeče a takzvaný absintismus. Za hlavního viníka byl dlouho považován thujon obsažený v pelyňku. Je tedy pelyněk skutečně jedovatý? Vyvolává halucinace? A kdy už může být thujon problém?

 

Pelyněk pravý a pelyněk černobýl: jaký je mezi nimi rozdíl

Nejčastěji se zaměňují dva druhy.

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) poznáme podle stříbřitě šedých, jemně chlupatých listů, výrazné vůně a mimořádně hořké chuti. Používá se hlavně na podporu chuti k jídlu a trávení, a právě tento druh je součástí absintu.

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) má listy svrchu tmavě zelené a zespodu nápadně světlé až bělavé. V tradičním bylinářství se používá při trávicích potížích, menstruačních křečích a opožděné menstruaci a zevně také na unavené nohy nebo namožené svaly. Oba druhy mohou obsahovat thujon, jejich složení se ale liší. Údaje o pelyňku pravém proto nemůžeme automaticky vztahovat na černobýl.

 

Jaké má pelyněk účinky

Pelyněk pravý patří mezi naše nejsilnější hořké byliny. Jeho hořká chuť podporuje tvorbu slin a trávicích šťáv a pomáhá rozběhnout trávení. Tradičně se používá při nechutenství, nadýmání, pocitu plnosti a těžkosti po jídle. Také Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvádí jeho tradiční použití při dočasném nechutenství a mírných trávicích potížích.

Černobýl se vedle trávení silně pojí s ženským cyklem, zejména s opožděnou nebo slabou menstruací a křečemi v podbřišku. Zevně se přidává do koupelí, obkladů a olejů na unavené nohy a ztuhlé svaly.

Výzkum se zabývá také protizánětlivým, antimikrobiálním a dalším působením pelyňků. U jednotlivých účinků je ale potřeba rozlišovat, zda byly potvrzeny u lidí, na zvířatech nebo pouze v laboratorních podmínkách.

 

Je pelyněk jedovatý? Co je thujon a kdy může být nebezpečný

Pelyněk není při krátkodobém používání v doporučeném množství automaticky jedovatou rostlinou. Neznamená to ale, že ho můžeme užívat bez omezení. Největší pozornost se věnuje thujonu, který je součástí silice pelyňků. Ve vysokém množství může příliš dráždit nervový systém a způsobit neklid, třes, zmatenost nebo křeče.

EMA proto u léčivých přípravků z pelyňku pravého doporučuje, aby denní příjem thujonu nepřesáhl 6 mg. Nejde o množství, při kterém se člověk automaticky otráví, ale o preventivně stanovenou hranici. U thujonu je důležité hlavně to, jakým způsobem pelyněk zpracujeme:

• Voda: thujon se ve vodě rozpouští jen málo, proto se do čaje dostává pouze část.
• Alkohol: do alkoholu přechází lépe než do vody.
• Éterický olej: obsahuje mnohem vyšší koncentraci těkavých látek než čaj, a proto může obsahovat také výrazně více thujonu.

To je jeden z hlavních důvodů, proč nelze šálek pelyňkového čaje srovnávat s tinkturou nebo éterickým olejem. Thujon tedy skutečně může být ve vysokém množství toxický. Není ale klasickým halucinogenem a samotná jeho přítomnost v rostlině ještě neznamená, že běžný pelyňkový přípravek způsobuje otravu. Množství thujonu se navíc liší mezi jednotlivými druhy i rostlinami stejného druhu. Záleží na místě růstu, podmínkách, době sklizně, použité části rostliny i složení její silice.

 

Vyvolává pelyněk halucinace?

Pro běžně připravený pelyňkový čaj nemáme dobré důkazy, že by působil jako halucinogen. Spojení pelyňku s halucinacemi pochází hlavně z historie absintu. Thujon sice ve vysokém množství působí na nervový systém, jeho hlavním známým nebezpečím jsou ale křeče a další projevy otravy. Je proto důležité rozlišovat otravu a halucinogenní účinek. Při těžké otravě může být člověk zmatený nebo vnímat okolí jinak, to ale neznamená, že thujon funguje podobně jako klasické halucinogenní látky.

Černobýl se tradičně spojuje také s živějšími sny a jejich lepším zapamatováním. Živé sny ale nejsou totéž jako halucinace a zatím nemáme dost kvalitních studií u lidí, které by potvrdily, že černobýl spolehlivě vyvolává lucidní snění.

 

Pelyněk a absint: vyvolával skutečně halucinace?

Pelyněk pravý je společně s anýzem a fenyklem jednou z typických bylin používaných při výrobě absintu. V 19. století se tento silný alkoholický nápoj stal mimořádně populárním ve Francii a díky své zelené barvě získal přezdívku zelená víla. Postupně se ale začal spojovat s halucinacemi, třesem, křečemi a psychickými potížemi. Vznikl pojem absintismus a za hlavního viníka byl označen thujon z pelyňku.

 

Kolik thujonu obsahoval historický absint

Dlouho se odhadovalo, že historický absint mohl obsahovat kolem 260 mg thujonu v jednom litru. Když ale vědci analyzovali skutečné dochované lahve absintu vyrobené před jeho zákazem, našli mnohem méně. Ve třinácti historických vzorcích se obsah thujonu pohyboval přibližně mezi 0,5 a 48 mg na litr, průměrně kolem 25 mg na litr. To je přibližně desetkrát méně než některé starší odhady a výrazně to oslabilo představu, že právě thujon sám vysvětluje zvláštní účinky připisované absintu.

 

Co tedy způsobovalo absintismus

Největší roli pravděpodobně hrál samotný alkohol. Absint býval velmi silný alkoholický nápoj a část jeho konzumentů ho pila pravidelně a ve velkém množství. Mnohé projevy označované jako absintismus proto odpovídají následkům dlouhodobého nadměrného pití alkoholu. Svou roli mohly hrát také levné a nekvalitní napodobeniny s různými nežádoucími příměsemi. Thujon mohl při vysokém příjmu k potížím přispět, současné poznatky ale nepodporují představu, že právě on sám dělal z absintu zvláštní halucinogenní nápoj.

 

Pelyňkový čaj: účinky, thujon a bezpečnost

U pelyňku pravého používáme čaj především jako výrazně hořký nápoj na podporu chuti k jídlu a trávení. EMA uvádí pro dospělé celkem 2–3 g sušené natě pelyňku pravého denně, rozdělené do dvou až tří dávek. Při nechutenství se užívá přibližně půl hodiny před jídlem.

Pokud potíže trvají déle než dva týdny, doporučuje EMA další používání konzultovat s lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotníkem. Pelyněk se proto hodí spíše ke krátkodobému cílenému používání než jako každodenní čaj na dlouhé měsíce.

Určité množství thujonu se do čaje dostat může. Protože se ale ve vodě rozpouští jen málo, nálev ho nezíská stejně jako tinktura nebo éterický olej. Přesné množství navíc závisí na použité rostlině, proto není možné stanovit jeden počet „bezpečných šálků“ pro každý pelyněk.

 

Pelyňkový čaj, tinktura a éterický olej nejsou totéž

 

Přípravek	Jak se používá	Co je důležité vědět
Pelyněk v jídle	malé množství jako koření	používáme výrazně menší množství než při léčivém užívání
Pelyňkový čaj	několik gramů byliny denně	voda získá hořké látky a jen část látek ze silice
Tinktura	malé množství v kapkách nebo mililitrech	alkohol získává více látek ze silice než voda
Éterický olej	velmi malé množství zevně nebo k inhalaci	jde o koncentrovanou silici; vnitřně ho neužíváme
Absint	alkoholický nápoj	obsahuje látky z pelyňku, ale také velké množství alkoholu

 

Dobře to ukazuje popsaný případ muže, který omylem vypil přibližně 10 ml pelyňkového éterického oleje, protože si ho spletl s absintem. Následovaly křeče a vážné zdravotní potíže. Takový případ ale není důkazem, že podobné riziko představuje šálek pelyňkového čaje. Koncentrace i způsob použití jsou úplně jiné.

 

Pelyněk: nežádoucí účinky a kontraindikace

• Vysoké dávky a dlouhodobé používání: Pelyněk není vhodný k dlouhodobému užívání ve vysokých dávkách. Příliš velké množství thujonu může podráždit nervový systém a při vážném předávkování vyvolat křeče.
• Těhotenství: Pelyněk pravý ani černobýl v těhotenství vnitřně neužíváme. Černobýl se tradičně používá k podpoře menstruace a působí také na dělohu.
• Kojení a děti: Pro bezpečné vnitřní používání během kojení a u malých dětí nemáme dostatek údajů, proto se nedoporučuje.
• Epilepsie a sklon ke křečím: Vyhýbáme se vysokým dávkám a pelyňkovému éterickému oleji.
• Alergie: Pelyněk může vyvolat alergickou reakci nebo kontaktní podráždění pokožky. Zvýšenou opatrnost potřebují především lidé alergičtí na rostliny z čeledi hvězdnicovitých.

 

Je pelyněk pravý nebezpečnější než černobýl?

V otázkách bezpečnosti se více pozornosti věnuje pelyňku pravému, protože některé rostliny mohou mít v silici vyšší množství thujonu a právě pro tento druh máme podrobnější evropská doporučení pro léčivé přípravky. Černobýl ale rozhodně není „pelyněk bez thujonu“. U obou druhů proto záleží hlavně na použitém přípravku, dávce a délce užívání.

 

Časté otázky o pelyňku

 

Je pelyněk jedovatý?

Při krátkodobém používání v doporučeném množství není správné označovat pelyněk jednoduše za jedovatou bylinu. Ve vysokých dávkách ale může být problémem především thujon.

 

Vyvolává pelyněk halucinace?

Pro běžný pelyňkový čaj nemáme dobré důkazy o halucinogenním působení. Tato pověst pochází hlavně z historie absintu.

 

Obsahuje pelyňkový čaj thujon?

Ano, určité množství do čaje přejít může. Ve vodě se ale thujon rozpouští jen málo, takže čaj ho nezíská stejně jako alkoholový výluh nebo éterický olej.

 

Kolik pelyňkového čaje můžeme vypít?

Pro pelyněk pravý uvádí EMA celkem 2–3 g sušené natě denně, rozdělené do dvou až tří dávek.

 

Jak dlouho můžeme pelyněk užívat?

Pelyněk je vhodnější pro krátkodobé a cílené použití. Pokud potíže při používání pelyňku pravého trvají déle než dva týdny, doporučuje EMA další postup konzultovat.

 

Jaký je rozdíl mezi pelyňkem pravým a černobýlem?

Pelyněk pravý je velmi hořká stříbřitá bylina používaná především na trávení a je také součástí absintu. Černobýl má svrchu tmavé a zespodu bělavé listy a tradičně se více používá v souvislosti s ženským cyklem, trávením a zevními přípravky.

 

Co tedy platí o bezpečnosti pelyňku

Když chceme posoudit, zda je pelyněk bezpečný, nestačí se zeptat, zda obsahuje thujon. Mnohem užitečnější jsou čtyři otázky:

1. Který druh pelyňku používáme?
2. Jaký přípravek z něj máme?
3. Kolik ho používáme?
4. Jak dlouho ho používáme?

 

Thujon není vymyšlený strašák. Ve vysokém množství může být skutečně nebezpečný pro nervový systém. Stejně nesprávné je ale převádět případy otravy čistým thujonem nebo pelyňkovým éterickým olejem na obyčejný bylinný čaj. Podobně je to s absintem. Analýzy historických lahví ukázaly, že obsahoval mnohem méně thujonu, než se dlouho předpokládalo, a jeho pověst halucinogenního nápoje proto nelze jednoduše vysvětlit pelyňkem.

Pelyňku se nemusíme bát. Potřebujeme ale vědět, který pelyněk používáme, jak jsme ho zpracovali a kolik ho skutečně užíváme.

Jak článek vznikl

Článek vychází z evropského hodnocení pelyňku pravého, odborných prací o bezpečnosti thujonu, výzkumu jeho působení na nervový systém a chemických analýz historického absintu. Při hodnocení rozlišuji mezi pelyňkem pravým a pelyňkem černobýlem a také mezi čajem, tinkturou, éterickým olejem a alkoholickým absintem. Právě směšování různých druhů pelyňku a úplně odlišných způsobů zpracování je jedním z hlavních důvodů, proč o jeho bezpečnosti vzniká tolik protichůdných tvrzení.

 

Hlavní odborné podklady k článku

1. European Medicines Agency. European Union herbal monograph on Artemisia absinthium L., herba.
   Evropské hodnocení tradičního používání, dávkování a bezpečnosti pelyňku pravého.
2. European Medicines Agency. Public statement on the use of herbal medicinal products containing thujone.
   Hodnocení bezpečnosti thujonu a doporučené maximální denní množství.
3. Pelkonen O. et al. Thujone and thujone-containing herbal medicinal and botanical products: toxicological assessment.
   Přehled poznatků o bezpečnosti a působení thujonu na nervový systém.
4. Höld K. M. et al. α-Thujone: γ-Aminobutyric acid type A receptor modulation and metabolic detoxification.
   Výzkum vysvětlující, proč mohou vysoké dávky thujonu vyvolat křeče.
5. Lachenmeier D. W. et al. Chemical composition of vintage preban absinthe with special reference to thujone.
   Analýza skutečných historických lahví absintu vyrobených před jeho zákazem.
6. Lachenmeier D. W., Walch S. G. Thujone – cause of absinthism?
   Hodnocení role thujonu v historickém absintismu.
7. Padosch S. A. et al. Absinthism: a fictitious 19th century syndrome with present impact?
   Přehled historických i současných poznatků o absintu, thujonu a alkoholu.