Jaké rostliny jsou opravdu adaptogeny?

Mnoho bylin je mylně označováno jako adaptogeny, i když mezi ně ve skutečnosti nepatří. To vede k určitému zmatku – které rostliny tedy skutečně můžeme za adaptogeny považovat? Ve skutečnosti jich bylo vědecky potvrzeno pouze devět, a právě na ty se teď podíváme podrobněji.

Také jste někdy přemýšleli o přírodním pomocníkovi, který by vám pomohl zvládnout dlouhodobý stres? Přesně k tomu slouží adaptogeny – byliny, které pomáhají tělu lépe se přizpůsobit stresovým situacím, které způsobují hlubokou únavu a zdravotní komplikace. Existuje spousta rostlin, které dokážou zklidnit mysl i tělo, ale ne všechny můžeme označit za adaptogeny. Avšak na internetu se můžete setkat s označením adaptogen u spousty bylin a medicinálních hub, které však prokázané adaptogenní účinky nemají. V čem se tedy adaptogeny liší od ostatních bylin?

Co je adaptogen

Adaptogeny jsou rostliny, které ovlivňují osu hypotalamus – hypofýza – nadledvinky (HPA osa), klíčový regulační systém v těle. Zjednodušeně řečeno, pomáhají vyrovnávat hladinu hormonů, včetně stresového hormonu kortizolu.

Když jsme ve stresu, hladina kortizolu stoupá, což může vést k únavě a dalším problémům jako vysoký krevní tlak, problémy s trávením nebo k poruchám pozornosti. Adaptogeny však dokáží tuto nerovnováhu upravit a vrátit tělo do rovnováhy. Na rozdíl od většiny bylin působí přímo na HPA osu, a právě díky tomu můžeme říci, zda rostlina skutečně patří mezi adaptogeny, nebo ne.

Jaké jsou potvrzené adaptogeny

Adaptogeny jsou tak ceněné rostliny, že jsou poměrně hodně vědecky testované. Mezi potvrzené adaptogeny řadíme 8 rostlin a jednu pryskyřici. Pojďme se podívat, které to jsou a jaké mají účinky.

• Ženšen pravý je nejsilnější stimulující adaptogen, který máme k dispozici. Dodává energii, podporuje libido a může být prospěšný při Alzheimerově chorobě. Přestože jeho účinky jsou výrazné, není vhodné ho užívat dlouhodobě – mohl by organismus vyčerpat. Ideální je jeho krátkodobé nebo nárazové užívání, například při únavě či potřebě mentální a fyzické vzpruhy.

• Ženšen americký má podobné účinky jako ženšen pravý, ale je méně stimulující a často se dokonce označuje za zklidňující adaptogen. Je známý svými vyživujícími a hydratačními vlastnostmi, díky nimž pomáhá regenerovat sliznice zejména v trávicím a dýchacím ústrojí. Doporučuje se také mužům pro podporu fyzické síly a libida.

• Eleuterokok, známý také jako sibiřský ženšen nebo čertův kořen, je mírnější než ženšen pravý i americký. Právě díky této rostlině vznikl pojem adaptogen, protože jeho stimulující účinky vzbudily zájem sovětských vědců, kteří následně začali zkoumat i další byliny s podobnými vlastnostmi. Ve vyšších dávkách je stimulující, zatímco v menších dávkách ho lze užívat dlouhodobě k podpoře duševní i fyzické kondice.

• Vitánie snodárná (Ashwagandha) je spíše zklidňující než stimulující adaptogen. Už její český název napovídá, že podporuje kvalitní spánek a celkovou regeneraci organismu. Často se jí přezdívá indický ženšen, protože se – podobně jako ženšen pravý – tradičně užívá pro posílení vitality a dlouhověkost. Na rozdíl od něj však není tak silně stimulující a je možné ji užívat dlouhodobě bez rizika vyčerpání organismu.

• Klanopraška (Schizandra) je rostlina, která zklidňuje, ale zároveň dodává energii. Používají se její červené plody, a to buď sušené, nebo ve formě extraktu. V tradiční čínské medicíně je známá jako bylina pěti chutí, což naznačuje její široké spektrum účinků. Nejvíce je ceněná pro svou schopnost podporovat regeneraci jater a očistu organismu, což ji činí oblíbenou bylinou dlouhověkosti.

• Rozchodnice (Rhodiola) je velmi stimulující adaptogen, podobně jako ženšen pravý. Z tohoto důvodu se nedoporučuje užívat ji pozdě odpoledne, protože by mohla způsobit nespavost. V Sovětském svazu byla od roku 1969 oficiálním lékem na zlepšení paměti, posílení srdce a imunity.

• Housenice (Cordyceps) je stimulující adaptogen, který podporuje fyzickou výkonnost. Je to jeden z nejvíce neobvyklých adaptogenů, protože jde o parazit, který se živí larvami. Ty následně přemění na potravu, ze které vznikne houba cordyceps. Dnes je většina cordycepsu pěstována v laboratoři. Tradičně je ceněn především pro svůj posilující účinek a afrodiziakální vlastnosti.

• Maralí kořen (Parcha saflorová) je silně stimulující adaptogen, který podporuje mentální aktivitu. Vypadá podobně jako bodlák a roste v pohoří Altaj na jižní Sibiři. Na účinky se přišlo díky jelenům maralům, kteří na podzim vyhrabávají jeho kořen, jenž jim pomáhá přežít zimu, posílit organismus a zajistit dobrou reprodukci.

• Shilajit (Mumio) je stimulující adaptogen ve formě pryskyřice, který podporuje mentální aktivitu. V ajurvédě se používá už tisíce let proti únavě, na posílení imunity, regeneraci těla a zlepšení sexuálního života. Těží se v Himalájích a je známý jako „černé zlato“. Obsahuje širokou škálu cenných látek, ale za nejvýznamnější se považuje kyselina fulvová, která je silně protizánětlivá a má schopnost vázat na sebe vitamíny a minerály, což zrychluje regeneraci organismu.

Jaké rostliny mohou být adaptogeny?

Mezi potvrzené adaptogeny patří osm rostlin a jedna pryskyřice, které byly důkladně prozkoumány vědeckými studiemi, takže jejich adaptogenní účinky jsou prokázané. Existuje však i dalších pět bylin, které pravděpodobně mají adaptogenní vlastnosti, ale dosud chybí důkladnější studie, které by to mohly potvrdit. Mezi tyto pravděpodobné adaptogeny patří:

• Bazalka posvátná (Tulsí) je v Indii považována za královnu bylin. Na rozdíl od většiny adaptogenů, které mají stimulující účinky, je tulsí velmi zklidňující. Pomáhá uvolnit nervový systém, zatímco zároveň podporuje pozornost, soustředění a zlepšuje bystrost smyslů.

• Šatvari (Shatavari), známá také jako indický chřest, je stimulující bylina, která je především doporučována ženám na podporu libida. Její název, „ta, která má stovky mužů“, odráží její silné účinky. Šatvari se používá při problémech s neplodností, během menopauzy, nebo na podporu laktace u čerstvých maminek.

• Cistanche (Rou Cong Rong) je parazitická rostlina, která roste v poušti čínské provincie Gansu. V tradiční čínské medicíně se používá k podpoře energie, posílení imunity a zpomalení procesů stárnutí.

• Morinda (Ba Ji Tian) je liána pocházející z Jihovýchodní Asie, kterou tradiční kmeny používají k zvýšení libida, podpoře plodnosti, fyzické síly a při psychických potížích. Kořen této liány je bohatý na vitamín C a další látky, které pomáhají zvyšovat celkovou vitalitu organismu.

• Hlízenec (Cynomorium) je parazitická rostlina, která svým vzhledem připomíná spíše houbu. Roste od Středomoří až po Irán a Čínu. Tradičně se využíval jako afrodiziakum. Moderní výzkumy potvrdily jeho pozitivní vliv na podporu sexuality, plodnosti a zlepšení kvality spermií.

Jaké rostliny se zkoumají, jestli jsou adaptogeny?

Existují také rostliny, u kterých zatím chybí potvrzení, zda jsou skutečnými adaptogeny. Pokračující výzkumy ukáží, zda tyto rostliny budou nakonec zařazeny mezi adaptogeny, nebo ne.

• Reishi, neboli lesklokorka lesklá, je medicinální houba, kterou čínský císař nazýval „houbou nesmrtelnosti“. Tato houba má široké spektrum pozitivních účinků a je intenzivně zkoumaná. Díky tomu ji pravděpodobně můžeme považovat za adaptogen.

• Maca, známá také jako řeřicha peruánská nebo peruánský ženšen, roste ve vysokých horách Peru. Sbírá se její kořen, který může mít světlou nebo červenou barvu. Maca je známá především jako afrodiziakum, ale také podporuje vitalitu a zlepšuje funkci mozku.

• Gynostema (Jiaogulan), neboli ženšen pětilistý, je rostlina, která posiluje imunitní systém a obranyschopnost těla. Používají se její listy, které jsou bohaté na vitamíny a minerály, a často se užívají ve formě čaje. V Číně je známá jako „bylina nesmrtelnosti“ nebo „zázračná tráva“.

• Pazvonek (Codonopsis, Dangšen) je chlupatá liána pocházející z Jihovýchodní Asie, často nazývaná „ženšen pro chudé“. Používá se kořen, který pomáhá revitalizovat tělo po těžkých nemocech a používá se i jako afrodiziakum. Čínský císař jej také využíval k podpoře dlouhověkosti.

• Arálie mandžuská působí na nervovou soustavu. Užívá se na podporu fyzické i duševní síly a proti pocitům únavy. Je to kořen Dálného východu, který je účinný především ve formě tinktury

• Pseudostelarie (Prince Seng) je čínská bylina na posílení plic. Dokonce se ji říká „potrava pro plíce“, protože má schopnost vyživovat a posilovat plicní tkáně. Avšak je otázkou, jestli by jako adaptogen mohla působit na celý organismus.

• Škornice (Horny Goat Weed) je tradičně používána v čínské medicíně jako afrodiziakum, které podporuje libido u mužů i žen. Její anglický název by se dal přeložit jako „nadržený kozí plevel“.

• Chebule (Guduchi) je bylina používaná v ajurvédě k posílení organismu, zlepšení imunity a při fyzické vyčerpanosti. Celkově podporuje správnou funkci orgánů, což ji činí kandidátem na zařazení mezi adaptogeny.

Které rostliny nejsou adaptogeny?

Mezi bylinkáři a také v popiscích produktů na internetu se můžeme setkat s řadou bylin a medicinálních hub označovaných za adaptogeny. Pravděpodobně neexistuje žádná komise, která by toto označení schvalovala. Máme však výzkumy, které tyto účinky zkoumají. Veškeré výzkumy má však pod bedlivým drobnohledem americký bylinář David Winston, u kterého najdete vždy aktuální informace.

Jak už bylo zmíněno, adaptogeny musí splňovat základní kritérium: ovlivňují HPA osu (hypotalamus – hypofýza – nadledvinky), čímž regulují hormonální systém a podporují celkovou rovnováhu organismu. U některých bylin však bylo prokázáno, že tuto definici nesplňují. Mezi nejčastěji nesprávně označované adaptogeny patří:

• Kopřivová semínka jsou vyživující tonikum. Nemáme důkazy o tom, že by byly adaptogeny.
• Rakytník pomáhá regenerovat organismus, avšak nepůsobí na hormonální soustavu a není adaptogenem.
• Třezalka působí proti depresi a obnovuje nervový systém, avšak nepůsobí na hormonální soustavu a není adaptogenem.

Co nejsou adaptogeny?

Možná jste se už setkali s tvrzením, že určitá rostlina „obsahuje adaptogeny“. To ale není správné. Adaptogeny nejsou konkrétní látky, jako třeba vitamíny, minerály, třísloviny nebo alkaloidy. Slovo adaptogen totiž neoznačuje složku, ale účinek, který rostlina na organismus má.

Možná by bylo přesnější používat pojem adaptogenní účinek namísto samotného slova adaptogen. Tento termín poprvé použil sovětský vědec Nikolaj Lazarev v roce 1947 při výzkumu rostlin, které by mohly zvýšit výkonnost vojáků, dělníků a sportovců. Adaptogeny tedy nejsou specifickou látkou, ale vědecky definovaným účinkem, který byl objeven v laboratoři.

Jak si vybrat adaptogen na míru svým potřebám?

Můžeme získat dojem, že když jsme ve stresu nebo unavení, stačí začít užívat adaptogeny. Jenže samotné adaptogeny problém nevyřeší, pokud se dál vystavujeme stresu a přetížení. Naše tělo ve skutečnosti potřebuje odpočinek. Pokud tento signál ignorujeme a snažíme se nedostatek energie kompenzovat jen adaptogeny, můžeme si krátkodobě pomoci, ale z dlouhodobého hlediska to není udržitelné. Tělo sice získá dočasnou vzpruhu, ale jeho energetické zásoby se budou dál vyčerpávat, protože bude mít falešný pocit, že zvládá víc než na co skutečně stačí. Proto je dobré při užívání adaptogenů také vědomě odpočívat a nepřepínat se, i když můžeme získat pocit, že toho zvládáme více.

Každá bylina působí jinak, a proto je důležité vybrat si adaptogen, který skutečně podpoří vaše tělo, místo aby ho ještě více vyčerpával. V kurzu Adaptogeny si ověříte svou tělesnou konstituce a na tomto základě si vyberete ten nejvhodnější adaptogen přesně podle svých potřeb.

Najdete zde také podrobné profily většiny ověřených i potenciálních adaptogenů, včetně doporučeného dávkování podloženého vědeckými studiemi. Díky tomu budete vědět, jaké množství užívat, abyste dosáhli maximálního prospěchu, aniž byste své tělo přetížili nadměrnou stimulací.