Jaké rostliny jsou opravdu adaptogeny?

Mnoho bylin je mylně označováno jako adaptogeny, i když mezi ně ve skutečnosti nepatří. To vede k určitému zmatku – které rostliny tedy skutečně můžeme za adaptogeny považovat? Oficiální seznam potvrzených adaptogenů neexistuje. Mezi nejlépe prozkoumané ale patří devět rostlin, na které se teď podíváme podrobněji.

Napadlo tě někdy, že by ti s dlouhodobým stresem mohl pomoct přírodní pomocník? Přesně k tomu slouží adaptogeny – byliny, které pomáhají tělu lépe se přizpůsobit stresovým situacím, které způsobují hlubokou únavu a zdravotní komplikace. Existuje spousta rostlin, které dokážou zklidnit mysl i tělo, ale ne všechny můžeme označit za adaptogeny. Na internetu se ale označení adaptogen objevuje u spousty bylin a medicinálních hub, které prokázané adaptogenní účinky nemají. V čem se tedy adaptogeny liší od ostatních bylin?

Co je adaptogen

Adaptogeny jsou rostliny, které ovlivňují osu hypotalamus – hypofýza – nadledvinky (HPA osa), klíčový regulační systém v těle. Zjednodušeně řečeno, pomáhají vyrovnávat hladinu hormonů, včetně stresového hormonu kortizolu.

Když jsme ve stresu, hladina kortizolu stoupá, což může vést k únavě a dalším problémům jako vysoký krevní tlak, problémy s trávením nebo k poruchám pozornosti. Adaptogeny podle dosavadních poznatků mohou tělu pomoci tuto nerovnováhu vyrovnávat a vracet se do rovnováhy. Na rozdíl od většiny bylin působí přímo na HPA osu, a právě díky tomu můžeme říci, zda rostlina skutečně patří mezi adaptogeny, nebo ne.

Jaké jsou potvrzené adaptogeny

Adaptogeny jsou tak ceněné rostliny, že jsou poměrně hodně vědecky testované. Mezi potvrzené adaptogeny řadíme 8 rostlin a jednu pryskyřici. Pojďme se podívat, které to jsou a jaké mají účinky.

• Ženšen pravý je nejsilnější stimulující adaptogen, který máme k dispozici. Dodává energii a podporuje libido. Přestože jeho účinky jsou výrazné, není vhodné ho užívat dlouhodobě – mohl by organismus vyčerpat. Ideální je jeho krátkodobé nebo nárazové užívání, například při únavě či potřebě mentální a fyzické vzpruhy.

• Ženšen americký má podobné účinky jako ženšen pravý, ale je méně stimulující a často se dokonce označuje za zklidňující adaptogen. Je známý svými vyživujícími a hydratačními vlastnostmi, díky nimž se tradičně používá při péči o sliznice trávicího a dýchacího ústrojí. Doporučuje se také mužům pro podporu fyzické síly a libida.

• Eleuterokok, známý také jako sibiřský ženšen nebo čertův kořen, je mírnější než ženšen pravý i americký. Právě díky této rostlině vznikl pojem adaptogen, protože jeho stimulující účinky vzbudily zájem sovětských vědců, kteří následně začali zkoumat i další byliny s podobnými vlastnostmi. Ve vyšších dávkách je stimulující, zatímco v menších dávkách ho lze užívat dlouhodobě k podpoře duševní i fyzické kondice.

• Vitánie snodárná (Ashwagandha) je spíše zklidňující než stimulující adaptogen. Už její český název napovídá, že podporuje kvalitní spánek a celkovou regeneraci organismu. Často se jí přezdívá indický ženšen, protože se – podobně jako ženšen pravý – tradičně užívá pro posílení vitality a dlouhověkost. Na rozdíl od něj však není tak silně stimulující a tradičně se užívá i delší dobu. Bezpečnost je ale ověřená jen při užívání do 3 měsíců a vzácně byla popsána poškození jater.

• Klanopraška (Schizandra) je rostlina, která zklidňuje, ale zároveň dodává energii. Používají se její červené plody, a to buď sušené, nebo ve formě extraktu. V tradiční čínské medicíně je známá jako bylina pěti chutí, což naznačuje její široké spektrum účinků. Tradičně se používá na podporu jater a je oblíbenou bylinou dlouhověkosti.

• Rozchodnice (Rhodiola) je velmi stimulující adaptogen, podobně jako ženšen pravý. Z tohoto důvodu se nedoporučuje užívat ji pozdě odpoledne, protože by mohla způsobit nespavost. V Sovětském svazu byla od roku 1969 oficiálním lékem na zlepšení paměti, posílení srdce a imunity.

• Housenice (Cordyceps) je stimulující adaptogen, který podporuje fyzickou výkonnost. Je to jeden z nejvíce neobvyklých adaptogenů, protože jde o parazit, který se živí larvami. Ty následně přemění na potravu, ze které vznikne houba cordyceps. Dnes je většina cordycepsu pěstována v laboratoři. Tradičně je ceněn především pro svůj posilující účinek a afrodiziakální vlastnosti.

• Maralí kořen (Parcha saflorová) je silně stimulující adaptogen, který podporuje mentální aktivitu. Vypadá podobně jako bodlák a roste v pohoří Altaj na jižní Sibiři. Na účinky se přišlo díky jelenům maralům, kteří na podzim vyhrabávají jeho kořen, jenž jim pomáhá přežít zimu, posílit organismus a zajistit dobrou reprodukci.

• Shilajit (Mumio) je stimulující adaptogen ve formě pryskyřice, který podporuje mentální aktivitu. V ajurvédě se používá už tisíce let proti únavě, na posílení imunity, regeneraci těla a zlepšení sexuálního života. Těží se v Himalájích a je známý jako „černé zlato“. Obsahuje širokou škálu cenných látek, ale za nejvýznamnější se považuje kyselina fulvová, které se tradičně připisuje protizánětlivé působení a podpora regenerace organismu.

Jaké rostliny mohou být adaptogeny?

Mezi potvrzené adaptogeny patří osm rostlin a jedna pryskyřice, které byly důkladně prozkoumány vědeckými studiemi, takže jejich adaptogenní účinky jsou prokázané. Existuje však i dalších pět bylin, které pravděpodobně mají adaptogenní vlastnosti, ale dosud chybí důkladnější studie, které by to mohly potvrdit. Mezi tyto pravděpodobné adaptogeny patří:

• Bazalka posvátná (Tulsí) je v Indii považována za královnu bylin. Na rozdíl od většiny adaptogenů, které mají stimulující účinky, je tulsí velmi zklidňující. Pomáhá uvolnit nervový systém, zatímco zároveň podporuje pozornost, soustředění a zlepšuje bystrost smyslů.

• Šatvari (Shatavari), známá také jako indický chřest, je stimulující bylina, která je především doporučována ženám na podporu libida. Její název znamená „ta, která má stovky mužů“ a ukazuje, jak si jí tradiční medicína cení. V ájurvédě se šatvari tradičně používá na podporu ženského zdraví, například v období menopauzy.

• Cistanche (Rou Cong Rong) je parazitická rostlina, která roste v poušti čínské provincie Gansu. V tradiční čínské medicíně se používá k podpoře energie, posílení imunity a zpomalení procesů stárnutí.

• Morinda (Ba Ji Tian) je liána pocházející z Jihovýchodní Asie, kterou tradiční kmeny používají k zvýšení libida, podpoře plodnosti, fyzické síly a při psychických potížích. Kořen této liány se tradičně používá na podporu celkové vitality organismu.

• Hlízenec (Cynomorium) je parazitická rostlina, která svým vzhledem připomíná spíše houbu. Roste od Středomoří až po Irán a Čínu. Tradičně se využíval jako afrodiziakum. Tradičně se používá i na podporu plodnosti, kvalitní studie u lidí ale zatím chybí.

Jaké rostliny se zkoumají, jestli jsou adaptogeny?

Existují také rostliny, u kterých zatím chybí potvrzení, zda jsou skutečnými adaptogeny. Pokračující výzkumy ukáží, zda tyto rostliny budou nakonec zařazeny mezi adaptogeny, nebo ne.

• Reishi, neboli lesklokorka lesklá, je medicinální houba, kterou čínský císař nazýval „houbou nesmrtelnosti“. Tato houba má široké spektrum pozitivních účinků a je intenzivně zkoumaná. Díky tomu ji pravděpodobně můžeme považovat za adaptogen.

• Maca, známá také jako řeřicha peruánská nebo peruánský ženšen, roste ve vysokých horách Peru. Sbírá se její kořen, který může mít světlou nebo červenou barvu. Maca je známá především jako afrodiziakum, ale také podporuje vitalitu a zlepšuje funkci mozku.

• Gynostema (Jiaogulan), neboli ženšen pětilistý, je rostlina, která se tradičně používá na podporu obranyschopnosti těla. Používají se její listy, které jsou bohaté na vitamíny a minerály, a často se užívají ve formě čaje. V Číně je známá jako „bylina nesmrtelnosti“ nebo „zázračná tráva“.

• Pazvonek (Codonopsis, Dangšen) je chlupatá liána pocházející z Jihovýchodní Asie, často nazývaná „ženšen pro chudé“. Používá se kořen, který se tradičně podává při zotavování po těžkých nemocech, a používá se i jako afrodiziakum. Čínský císař jej také využíval k podpoře dlouhověkosti.

• Arálie mandžuská působí na nervovou soustavu. Užívá se na podporu fyzické i duševní síly a proti pocitům únavy. Je to kořen Dálného východu, který je účinný především ve formě tinktury

• Pseudostelarie (Prince Seng) je čínská bylina na posílení plic. Dokonce se ji říká „potrava pro plíce“, protože má schopnost vyživovat a posilovat plicní tkáně. Avšak je otázkou, jestli by jako adaptogen mohla působit na celý organismus.

• Škornice (Horny Goat Weed) je tradičně používána v čínské medicíně jako afrodiziakum, které podporuje libido u mužů i žen. Její anglický název by se dal přeložit jako „nadržený kozí plevel“.

• Chebule (Guduchi) je bylina používaná v ajurvédě k posílení organismu, zlepšení imunity a při fyzické vyčerpanosti. Celkově podporuje správnou funkci orgánů, což ji činí kandidátem na zařazení mezi adaptogeny.

Které rostliny nejsou adaptogeny?

Mezi bylinkáři a také v popiscích produktů na internetu se můžeme setkat s řadou bylin a medicinálních hub označovaných za adaptogeny. Pravděpodobně neexistuje žádná komise, která by toto označení schvalovala. Máme však výzkumy, které tyto účinky zkoumají. Veškeré výzkumy má však pod bedlivým drobnohledem americký bylinář David Winston, který má vždy aktuální informace.

Jak už bylo zmíněno, adaptogeny musí splňovat základní kritérium: ovlivňují HPA osu (hypotalamus – hypofýza – nadledvinky), čímž regulují hormonální systém a podporují celkovou rovnováhu organismu. U některých bylin však bylo prokázáno, že tuto definici nesplňují. Mezi nejčastěji nesprávně označované adaptogeny patří:

• Kopřivová semínka jsou vyživující tonikum. Nemáme důkazy o tom, že by byly adaptogeny.
• Rakytník pomáhá regenerovat organismus, avšak nepůsobí na hormonální soustavu a není adaptogenem.
• Třezalka se zkoumá u mírných depresivních stavů a má řadu interakcí s léky, avšak nepůsobí na hormonální soustavu a není adaptogenem.

Co nejsou adaptogeny?

Možná už znáš tvrzení, že určitá rostlina „obsahuje adaptogeny“. To ale není správné. Adaptogeny nejsou konkrétní látky, jako třeba vitamíny, minerály, třísloviny nebo alkaloidy. Slovo adaptogen totiž neoznačuje složku, ale účinek, který rostlina na organismus má.

Možná by bylo přesnější používat pojem adaptogenní účinek namísto samotného slova adaptogen. Tento termín poprvé použil sovětský vědec Nikolaj Lazarev v polovině 20. století při výzkumu rostlin, které by mohly zvýšit výkonnost vojáků, dělníků a sportovců. Adaptogeny tedy nejsou specifickou látkou, ale vědecky definovaným účinkem, který byl objeven v laboratoři.

Jak si vybrat adaptogen na míru svým potřebám?

Můžeme získat dojem, že když jsme ve stresu nebo unavení, stačí začít užívat adaptogeny. Jenže samotné adaptogeny problém nevyřeší, pokud se dál vystavujeme stresu a přetížení. Naše tělo ve skutečnosti potřebuje odpočinek. Pokud tento signál ignorujeme a snažíme se nedostatek energie kompenzovat jen adaptogeny, můžeme si krátkodobě pomoci, ale z dlouhodobého hlediska to není udržitelné. Tělo sice získá dočasnou vzpruhu, ale jeho energetické zásoby se budou dál vyčerpávat, protože bude mít falešný pocit, že zvládá víc než na co skutečně stačí. Proto je dobré při užívání adaptogenů také vědomě odpočívat a nepřepínat se, i když můžeme získat pocit, že toho zvládáme více.

Každá bylina působí jinak, a proto je důležité vybrat si tu, která tělo skutečně podpoří.

Hlavní odborné podklady k článku

1. Panossian A., Wikman G. (2010). Effects of Adaptogens on the Central Nervous System and the Molecular Mechanisms Associated with Their Stress-Protective Activity. Pharmaceuticals. PMC.
2. Panossian A., Wikman G., Sarris J. (2010). Rosenroot (Rhodiola rosea): traditional use, chemical composition, pharmacology and clinical efficacy. Phytomedicine. PubMed.
3. Evropská léková agentura (EMA). Ginseng radix (monografie, revize 2024). Hodnocení tradičního použití ženšenu pravého, dávkování a bezpečnosti. EMA.
4. Evropská léková agentura (EMA). Eleutherococci radix (monografie 2014). Hodnocení tradičního použití eleuterokoku, dávkování a bezpečnosti. EMA.
5. NCCIH (2025). Asian Ginseng: Usefulness and Safety. National Center for Complementary and Integrative Health. NCCIH.
6. NCCIH (2023). Ashwagandha: Usefulness and Safety. National Center for Complementary and Integrative Health. NCCIH.
7. Evropská léková agentura (EMA). Hyperici herba (monografie, revize 2023). Hodnocení třezalky, jejího použití, dávkování, bezpečnosti a interakcí s léky. EMA.
8. Linde K. et al. (2008). St John’s wort for major depression. Cochrane Database of Systematic Reviews. PubMed.