Kořeny bylin: jak je správně sbírat

Kořeny jsou částí rostliny, na kterou často zapomínáme, a přitom v sobě nesou zásobu živin i léčivých látek. Podzim i časné jaro jsou ideálním obdobím, kdy je můžeme sbírat a využít v kuchyni i domácí lékárničce.

Zatímco v létě se věnujeme květům a listům, s příchodem podzimu přichází období kořenů. Rostliny v nich uchovávají energii a ochranné látky, aby přečkaly zimu. Právě tehdy získávají jejich podzemní části nejsilnější účinky – jsou bohaté na inulin, cukry i přírodní antibiotika. Kořeny se dají využít nejen k výrobě tinktur a čajů, ale také jako výživná a chutná potravina. Stačí vědět, kdy a jak je správně sbírat a zpracovat.

Podzimní sběr kořenů

Nejvhodnější čas ke sběru kořenů přichází na podzim, když rostlina dokončila svůj životní cyklus – odkvetla, vytvořila semena a její nadzemní část začíná zasychat. S prvními mrazíky proudí síla i zásobní látky zpět do podzemních částí a kořeny se stávají nejbohatšími na živiny i účinné látky. Podzimní kořeny jsou navíc sladší, protože škroby se přeměňují na cukry, což jim dodává lahodnější chuť i větší výživnost. Sběr probíhá obvykle od října do prosince, kdy přicházejí první mrazíky, ale půda ještě není zcela zmrzlá. Takto získané kořeny pak využíváme v zimních čajích, fermentovaných směsích, pečených či nakládaných pochoutkách jako výživnou a uzemňující stravu.

Síla podzimních kořenů spočívá v tom, že jsou zásobárnou energie a obranných látek. Obsahují rostlinná antibiotika, antivirotika a další složky, které chrání samotnou rostlinu před nemocemi, parazity či hlodavci, a tyto látky prospívají i nám. Mnohé kořeny navíc obsahují cenné sacharidy, například inulin, který podporuje zdravou střevní mikroflóru. Najdeme ho třeba v pampelišce, omanu či topinamburech. I proto jsou kořeny nejen silným léčivem, ale často také výživnou potravou. Pampeliška, lopuch nebo křen stojí na pomezí jídla a medicíny a připomínají, že léčivost a výživa jsou dvě nerozlučné podoby jedné a téže síly.

Jarní sběr kořenů

Na jaře můžeme vykopávat kořeny ještě předtím, než rostliny začnou čerpat svou sílu vzhůru do listů a květů. Jarní kořeny bývají zpravidla více hořké, protože během dlouhé zimy rostlina spotřebovala většinu svých cukrů. Právě proto se skvěle hodí do očistných čajů, jarních salátů nebo jako zdroj hořčin podporujících trávení a činnost jater. Na jaře se často využívají kořeny pampelišky a lopuchu, které podporují vylučování, především přes játra a ledviny. Jarní kořeny nejsou tak sladké a plné zásob jako ty podzimní, ale mírně hořké a povzbuzující.

Jak kořeny sbírat

Bylináři doporučují kořeny sbírat po dešti, kdy je půda měkká a kořen jde snáze vyrýt. Na rozdíl od květů a listů je můžeme sklízet i za vlhka. Důležité je vždy vybírat čisté prostředí, daleko od silnic, průmyslových oblastí či dolů, protože právě kořeny mají schopnost hromadit toxiny z půdy.

Pro samotné vykopávání se hodí i klasický rýč. Stále populárnější se stává japonský plochý nůž hori hori, díky kterému pracujeme blíže rostlině. Nejprve vyhloubíme jámu na jedné straně rostliny a uvolníme kořen. Pak rukama povolíme půdu kolem celé rostliny a začneme kořen jemně otáčet, aby se uvolnil, a teprve poté jej vytáhneme. Z kořene oklepeme co nejvíce hlíny, aby se mohla vrátit zpět do půdy. Nakonec zasypeme vyrytou díru zpět hlínou.

Tradice při sběru kořenů

Existují i staré tradice spojené s časem sběru. Naši předci chodili na kořeny za ubývajícího měsíce, kdy se síla rostlin stahuje zpět do země. Dodržovalo se i pravidlo denní doby, kořeny se sbíraly za úsvitu nebo po západu slunce, aby nenasály příliš sluneční energie a uchovaly si svou podzemní sílu. V minulosti se také vyhýbalo používání kovových nástrojů. Místo nich sloužily parohy nebo dřevěné kolíky. My však nemusíme chodit na kořeny pouze v noci a s parožím, ale klidně si můžeme uzpůsobit sběr tomu, jak potřebujeme.

Kolik kořenů vykopat

Při sběru kořenů je zřejmé, že pokud rostlině odebereme kořen, tak tím její životní cyklus ukončíme. Máme však možnost z rostliny odebrat jen část kořene a kousek nechat v zemi, díky kterému bude moci rostlina znovu vyrůst. Tímto způsobem udržíme rostlinu při životě. Další možností je rostlinu vykopat celou, odebrat většinu kořenů a část kořínku znovu zasadit. Tímto způsobem se obnoví zhruba 50–70 % rostlin.

Jak zpracovat léčivé kořeny

Vykopání kořenů je jen začátek – aby nám kořeny dobře sloužily, je potřeba je správně očistit, nakrájet a usušit, nebo rovnou použít k výrobě tinktur a dalších přípravků.

1. Mytí a čištění

Prvním krokem je odstranění zeminy. Nejprve je namočíme do mísy s vodou a několikrát propereme, dokud voda nezůstává téměř čirá. Poté je ještě jednou opláchneme pod proudem vody a podle potřeby dočistíme kartáčkem nebo starým zubním kartáčkem, abychom zachovali jemné kořenové vlásky. Kořeny také můžeme krátce namočit do kbelíku s vodou, aby šla hlína lépe dolů. Po umytí je osušíme utěrkou nebo necháme krátce oschnout na vzduchu.

2. Krájení a strouhání

Čerstvé kořeny se krájí nejlépe, protože po usušení tvrdnou a práce s nimi je mnohem obtížnější. Nakrájíme je na tenké plátky, které rychleji uschnou a méně podléhají plesnivění. Tenčí kousky se navíc snadněji rozemelou na prášek nebo rozvaří v polévkách a odvarech. Některé kořeny jako lopuch, se dají nastrouhat, usušit a pak přidávat do jídel, kterým dodají jemně oříškovou chuť. Při krájení se dostaneme i k místům, kde bývá více nečistot. Je proto dobré kořeny rozdělit na menší části a znovu je krátce opláchnout, aby zůstaly úplně čisté.

3. Sušení

Nakrájené nebo nastrouhané kořeny můžeme použít rovnou k výrobě tinktur, nebo je usušit pro pozdější využití. Sušíme vždy v tenké vrstvě, aby vzduch mohl dobře proudit mezi jednotlivými kousky. Doba sušení se liší, obvykle trvá 3 až 7 dní, podle druhu kořene a vlhkosti vzduchu. Kořeny jsou dostatečně suché, když při ohnutí křupnou a snadno se lámou.

Kdo spěchá, může použít sušičku (cca 50–65 °C) nebo troubu na nejnižší stupeň s pootevřenými dvířky. Některé sliznaté kořeny, například kostival nebo lopuch, je vhodné nejdříve předusušit 1-2 dny a teprve poté nakrájet na menší kousky a dosušit. Tím se sníží riziko plesnivění.

4. Skladování

Po usušení kořeny uchováváme ve vzduchotěsných sklenicích na suchém a tmavém místě. Takto vydrží i několik let.

Sběr kořenů není složitý, vyžaduje jen trochu trpělivosti a citlivý přístup k přírodě. Pokud si osvojíme základní pravidla, získáme zásobu surovin, která nám v zimě poslouží jako výživná potravina i přírodní podpora zdraví. Kořeny nám připomínají, že síla rostlin nespočívá jen v tom, co vidíme nad zemí, ale i v tom, co zůstává skryto. A když si z nich připravíme čaj nebo jídlo, můžeme tuhle sílu přenést i do svého každodenního života.