Vše, co potřebuješ vědět o sběru bylin

Při sběru léčivých rostlin je dobré znát, jakou část rostliny sbírat a v jakém období. V průběhu roku, ale také v průběhu dne, se poměr léčivých látek v rostlině mění. Mám pro tebe takový logický tahák s vysvětlením, díky kterému už pro tebe sběr léčivek bude hračka.

Sběr bylin podle měsíců

Možná si říkáš, čím to je, že rostliny narůstají průběžně a nekvetou všechny naráz. U bylinek vidíme, že kvetou od dubna do září. Příroda to zařídila dobře, že opylovači tak mají zdroj potravy po několik měsíců. Každá bylinka má však jinou koncentraci léčivých látek, buď v květu, listu, kvetoucí nati, nebo kořenu. U stromů a keřů zase vidíme poměrně jednotnou fázi vývoje od pupenů, květů, listů, plodů a semen až po kůru. Pojďme se podívat obecně na to, jaké části rostlin sbíráme a proč tomu tak vlastně je.

Sběr bylinek podle měsíců v kostce:

• Březen až květen: pupeny stromů a keřů, mladé výhonky, jehličnaté výhonky a mladé listy.
• Duben až červen: nať před rozkvětem, první květy.
• Červen až srpen: kvetoucí nať a květy, hlavní sezóna většiny bylinek.
• Srpen až říjen: plody a semena v době zralosti.
• Říjen až listopad a brzy na jaře: kořeny, oddenky a kůra, dokud půda nezamrzne.
• Celý rok, nejlépe v zimě: jehličí a pryskyřice.

Každá rostlinka má přitom své nejlepší období sběru jen asi dva týdny. Proto se hodí mít přehled po ruce.

Jaké části rostlin sbíráme

• Pupeny stromů v sobě ukrývají obrovskou sílu, kterou dávají do květů, ze kterých pak vznikne plod a semena pro další rok. Obsahují v sobě velké množství látek, jejichž využití se odborně říká gemmoterapie. Pupeny stromů a keřů sbíráme zhruba od března do května.
• Nať před rozkvětem sbíráme především u bylin (ne stromů) ještě před tím, než rostlina začne kvést. Poté už rostlina dává energii do květu, které zrovna u konkrétní rostliny nejsou považovány za léčivé.
• Kvetoucí nať sbíráme u bylin, které v době květu své léčivé látky rozdělují jak do květů, tak do zelené části natě. Poměr i složení léčivých látek v nati i květu může být rozdílný. Proto je vhodné sbírat celou kvetoucí nať.
• Květy sbíráme jak u bylin, tak stromů. Pokud sbíráme pouze květy, tak víme, že koncentrace léčivých látek je především v květech. Můžeme sbírat i některé květy jehličnanů.
• Výhonky rostlin se tradičně zas tak nesbírají. Některé však mají zajímavou chuť a dají se přidat do jarních salátů a na oživení jídelníčku. Skvělá kategorie pro ty, kteří rádi experimentují.
• Jehličnaté výhonky a mladé šišky jsou měkké a dobře poživatelné. Obsahují terpeny a další látky, které v běžných bylinkách tak nenajdeme. Ne všechny jehličnany a šišky jsou jedlé a chutné. Proto je dobré jít při sběru na jisto.
• Listy sbíráme jak u bylinek, tak u stromů a keřů. Nejčastěji listy sbíráme, pokud jsou ještě mladé a křehké. Někdy listy sbíráme před květem, někdy zase po odkvětu rostliny. Tady je dobré znát každou léčivku samostatně.
• Plody sbíráme u stromů a keřů v době jejich zralosti. Nezralé, nebo naopak přezrálé a přemrzlé plody mohou obsahovat větší poměr jedovatých látek. Nejlepším ukazatelem vhodné doby tedy je, jestli nám plod chutná a je dostatečně zralý.
• Semena bylin sbíráme po odkvětu rostliny. Semena stromů se nejčastěji ukrývají v plodech, nejčastěji v bobulích, nebo v oříšcích. U bylin zase semena dozrají z květů.
• Oddenek je nadzemní část rostliny, která může vypadat jako kořen, ale je to spíše pevná část stonku. Oddenky sbíráme na podzim, kdy do nich rostlina stahuje většinu svých léčivých látek.
• Kořeny bylin sbíráme od podzimu do jara, když půda není ztvrdlá mrazem. Proto se často uvádí, že kořeny sbíráme na podzim a na jaře. U každé rostliny se sběr kořenu může lišit podle toho, jestli je to jednoletá bylina, nebo trvalka.
• Kůra stromů se sbírá opravdu buď na podzim, nebo na jaře. Jsou to období, kdy v kůře proudí nejvíce mízy a rostlinou tak kolují léčivé látky. Během zimy stromy hibernují a kůru tedy nesbíráme.
• Jehličí můžeme sbírat v průběhu celého roku. Na jaře je jehličí mladé a křupavé. Můžeme ho tedy snadno konzumovat. Během roku už je jehličí tvrdé, ale můžeme ho využít na tinktury, koupele a další přípravky. V neposlední řadě je jehličí krásná dekorace, pro kterou ho také stojí za to sbírat.
• Pryskyřice můžeme sbírat v průběhu celého roku. Avšak během teplých dnů jsou pryskyřice lepkavé a špatně se sbírají. Proto je ideální doba sběru v zimě, kdy jsou tuhé a jdou snadněji odloupnout.
• Medicinální houby sice nejsou rostliny, ale také je můžeme najít volně v přírodě a využít jejich léčivou sílu. Nejčastěji to jsou chorošovité houby, které rostou na stromech a keřích.

KDE sbírat byliny

Není potřeba asi zdůrazňovat, že rostliny sbíráme pouze na čistých místech. Rostliny totiž mají tu schopnost, že do sebe dokážou natáhnout i látky z okolí. Určitě si tak nechceme dávat heřmánkový čaj s přísadou těžkých kovů, když bychom bylinku sbírali u silnic a železnic, nebo s přídavkem umělých hnojiv, které bylinka zase natáhne poblíž průmyslových polí.

Při sběru bylinek je tedy dobré zapojit selský rozum a vybrat si opravdu čisté prostředí. Rostliny nesbíráme u silnic, železnic, cest, polí, průmyslových oblastí, na okrajích velkých vodních toků, na skládkách a rumištích. Při sběru ze stromů a keřů vždy zkontrolujeme, jestli rostlina nemá poškozené listy nebo není napadena nějakým škůdcem. Pokud chceme sbírat rostliny, aby nás léčily, musejí být samy zdravé.

Vždy je potřeba dobře znát rostlinu, kterou sbíráme. Některé rostliny lze totiž zaměnit s těmi méně léčivými, nebo také jedovatými. Taková přeslička rolní je skvělá léčivka, ale její příbuzná přeslička bahenní už obsahuje větší množství toxických látek. Listy medvědího česneku jsou zase zaměnitelné s jedovatou konvalinkou. Je tedy dobré si vždy zjistit charakteristické znaky a těmi se při sběru řídit.

KDY sbírat byliny

Všechny části rostliny, které jsou nadzemí, sbíráme za slunného a suchého počasí. Po dešti rostliny obsahují spoustu vláhy a špatně se suší. Pokud si ale chceme udělat čaj z čerstvých bylin, můžeme sbírat klidně i po dešti. Během slunného dopoledne se rostlina rozvíjí a v jejím těle proudí nejvíce léčivých látek. Kolem poledne dosáhne svého vrcholu a léčivých látek začne zase ubývat. Proto je ideální doba sběru bylin dopoledne, když ještě cirkulace obsahových látek kulminuje. Kvetoucí rostliny je také dobré sbírat na začátku sezóny kvetení, když je rostlina z části nakvetlá, spíše než, když odkvétá.

Kořeny bylin sbíráme od podzimu do jara, když ještě není půda zmrzlá. Kořeny půjdou nejlépe vykopat po dešti, když je půda tvárná.

Další úrovní sběru léčivých rostlin je podle fází měsíce. Tady si opět můžeme logicky odvodit, že nadzemní části rostlin sbíráme, když měsíc přibývá. Vrcholem energie a pravděpodobně i nejvíce léčivých látek pak bylinka obsahuje během úplňku. S ubývajícím měsícem energie v bylině klesá. To je naopak ideální doba na sběr podzemních částí, tedy kořenů.

JAK sbírat byliny

Bylinky sbíráme ideálně rukou nebo nůžkami, na kůru a jehličí je už dobré použít štípací kleště. Pupeny a pryskyřici sbíráme do krabičky a rostliny do košíků nebo plátěných sáčků.

Pryskyřici nikdy nesbíráme z místa, ze kterého vytéká. Tím bychom stromu ublížili, protože pryskyřice mu slouží jako náplast na ránu. Pryskyřici tedy sbíráme ideálně ze spadlých stromů, nebo kapky pryskyřice pod ránou stromů.

Kůru stromů zase nikdy nesbíráme z hlavního kmene. Vybereme si větvičky, které jsou 1–2 cm silné, odštípneme je štípačkami a odneseme domů. Doma z nich stáhneme kůru, podobně jako když loupeme ovoce. Potom plátky nasekáme nadrobno a můžeme sušit.

Z jednoho místa nesbíráme víc než 10 % materiálu, aby se nenarušilo rozmnožování další populace bylin. Sbíráme jen takové množství, které potřebujeme. Já mám na bylinky připravené sklenice o 500 ml a toto množství mi bohatě stačí do další sezóny. Na některé bylinky mám 1000 ml sklenici (kopřiva, máta, meduňka, šípek), na jiné mi stačí 200 ml (kůra, pryskyřice, nové bylinky, které zrovna testuji). Na pupeny úplně stačí 30 ml, těch se sbírají pouze jednotky/desítky kusů na gemmotinkturu.