Obsahové látky v léčivých rostlinách

Herbáře uvádějí u každé léčivé rostliny seznamy léčivých látek. Často jde o odborné názvy, kterým laická veřejnost jen stěží rozumí. Vybrala jsem pro tebe na ukázku pět obsahových látek, kterým se podíváme blíže na kořínek.

Alkaloidy v rostlinách

Alkaloidy patří mezi nejzajímavější složky léčivých rostlin. Je jich více než 6000 druhů a v těle účinkují velice rychle. U bylin s obsahem alkaloidů je třeba zpozornět při dávkování – v malém množství jsou tyto léčivé rostliny tělu prospěšné, ale ve velkém množství můžou být pro organismus i toxické..

Mezi nejznámější alkaloidy patří:

• kofein (kávovník, čajovník)
• kokain (koka)
• morfin (mák)
• nikotin (tabák)

Nejčastěji najdeme alkaloidy v semenech, v listech, v kůře, v kořenech a méně pak v květech. U českých bylin se nejčastěji zmiňují pyrrolizidinové alkaloidy v kostivalu lékařském. Ve větším množství zatěžují játra, a proto se kostival nedoporučuje užívat vnitřně, ale jen zevně. Pozor na záměnu: allantoin, kvůli kterému kostival tolik ceníme na hojení, mezi alkaloidy nepatří.

Alkaloidy se mnohem lépe rozpouští v alkoholu než ve vodě. Více účinná tak bude tinktura místo čaje. Ale vzhledem k síle některých alkaloidů je vhodnější a bezpečnější čaj.

Třísloviny (adstringentní látky)

Třísloviny jsou látky, které na tělo působí svíravým, stahujícím (adstringentním) účinkem. Zároveň vytváří bariéru, která zabraňuje pronikání bakterií do tkání. Třísloviny jsou vhodné na průjmy, hemeroidy, na zastavení krvácení a drobná poranění. Hodně tříslovin obsahuje například dubová kůra, ze které se připravují dubové kapky.

Další důležitou vlastností tříslovin je také to, že zabraňují vstřebávání některých alkaloidů, těžkých kovů, ale i minerálů – především vápníku, železa a hořčíku.

Třísloviny jsou v různé míře zastoupeny ve většině bylin. Nejvyšší obsah tříslovin je obecně v listech a v kůrách. Největší množství těchto látek najdeme v černém a zeleném čaji, v dubové kůře, v borůvkových listech a v listech maliníku.

Třísloviny v čaji

Typickou trpkou chuť, která nám „stahuje“ pusu, mají na svědomí právě třísloviny. Nejvíc jich obsahuje černý a zelený čaj, z bylinek pak listy maliníku, ostružiníku a borůvky a dubová kůra. Čím déle čaj louhujeme, tím víc tříslovin se do něj uvolní a tím je trpčí. Proto se černý čaj louhuje jen pár minut. Pokud chceme z čaje hlavně minerály nebo železo, je lepší pít ho mimo jídlo, protože třísloviny jejich vstřebávání brzdí.

Při míchání čajových směsí je dobré zjistit, v jaké míře jsou v bylinkách zastoupeny třísloviny (například maliník), alkaloidy (např. kostival) a minerální látky (např. kopřiva). Nevhodnou kombinací některých léčivých rostlin totiž můžeme výrazně omezit vstřebávání některých blahodárných látek.

Uvedeme si to na konkrétním příkladu:

Připravuješ si čajovou směs z maliníku a kopřivy. Listy maliníku obsahují velké množství tříslovin, kopřiva je naopak bohatá na minerální látky. Na první pohled ideální kombinace. Ovšem třísloviny, obsažené v maliníku, zabraňují vstřebávání minerálních látek z kopřivy, což je škoda.

Třísloviny se nejlépe rozpouští ve vodě, v octu, v alkoholu a v glycerinu. Naopak nejsou rozpustné v olejích, proto je nevhodné z nich vyrábět bylinné masti – nebudou účinné.

Flavonoidy

Flavonoidy vynikají svými antioxidačními účinky a zabraňují tak degeneraci buněk. Proto jsou považovány za látky proti stárnutí. Zkoumají se také pro svůj možný vliv na mozkové buňky a nervový systém. V těle navíc zesilují účinek vitamínu C a mohou tlumit zánětlivé procesy a alergické reakce.

Z našich bylinek má vysoký obsah flavonoidů lípa, červený jetel, heřmánek, šalvěj, řebříček nebo třezalka. Mezi flavonoidy s ceněnými antioxidačními účinky patří dále borůvky, brusinky, maliny, ostružiny, černý rybíz nebo hroznové víno.

Flavonoidy jsou nejlépe rozpustné v alkoholu, proto nejvíce účinkují tinktury z daných bylin. V menší míře můžeme flavonoidy extrahovat i ve vodě (příprava odvarů a nálevů) nebo v octu.

Silice

Pokud byliny obsahují silice, poznáme to podle toho, že voní. Silice podporují trávení a tradičně se používají i proti parazitům. Mají též zklidňující a dezinfekční účinky.  Bylinky s obsahem silic nejčastěji používáme jako koření v kuchyni a využití mají také ve formě esenciálních olejů.

Mezi byliny obsahující silice patří například fenykl, anýz, meduňka, dobromysl, šalvěj, heřmánek, pelyněk nebo řimbaba.

Silice jsou rozpustné pouze v tucích a v alkoholu. Pokud tedy chceme využít blahodárného vlivu silic, vyrobíme z bylin tinktury nebo masti. Léčivý účinek silic můžeme zachovat i v čaji, pokud ho při louhování necháme zakrytý, aby se léčivé silice neodpařily.

Slizy

Slizy jsou tvořeny z polysacharidů (cukrů). Jejich super schopností je to, že vytváří ochrannou vrstvu na sliznicích. Působí tedy blahodárně především na naši trávicí i dýchací soustavu. Slizy nejčastěji najdeme v bylinkách jako sléz, jitrocel, v listech fialky a podbělu, v měsíčku nebo v kořenu kostivalu a proskurníku.

Slizy jsou rozpustné ve vodě, a to ideálně ve studené, rostliny tak namáčíme až na několik hodin. Bylinky s obsahem slizů naopak nemacerujeme v alkoholu, protože ve výsledné tinktuře už bychom žádné slizy neměly.

Dalším způsobem využití bylin s obsahem slizů je jejich rozmělnění na prášek, který zapijeme vodou. V tomto případě bychom neměli brát další léky ani vitamíny, protože slizy brání jejich vstřebávání.

Co všechno ovlivňuje správný výběr bylinek?

Léčivé rostliny obsahují mnohem více léčivých látek než těchto pět. Vybrala jsem pro tebe ty nejčastější a u kterých je potřeba si dávat pozor na kombinaci s dalšími bylinami. U bylinek holt neplatí pravidlo, že můžeme kombinovat všechno se vším. Bez těchto znalostí si můžeme léčivé účinky bylinné kúry zbytečně snížit.