Jana Novotná

Aktualizováno

Kostivalová mast: domácí recept z kořene krok za krokem

Namožené svaly po práci na zahradě, bolavá kolena po dlouhé procházce nebo modřiny, o kterých ani nevíme, kde jsme k nim přišli. Právě v takových chvílích se tradičně používá kostivalová mast. Vyrobit si ji můžeme i doma, a to jen ze tří surovin: kořene kostivalu, oleje a včelího vosku.

Ukážu ti, jak si vyrobit vlastní kostivalovou mast krok za krokem, jaký kořen je nejlepší použít a proč záleží na tom, jestli ho necháme v oleji několik týdnů, nebo ho krátce zahřejeme. Přidám i pár tipů, díky kterým se mast lépe povede a vydrží déle. Na konci článku si celý recept můžeš stáhnout v PDF.

 

Na co se kostivalová mast používá?

Kostival lékařský (Symphytum officinale) patří mezi byliny, po kterých tradičně saháme při pohmožděninách, podvrtnutí nebo namožených svalech. Mast se používá také při bolestech a ztuhlosti kloubů, přetížených šlachách a vazech. Hodí se tak například po delší túře, sportu nebo fyzicky náročné práci.

Kostival má navíc podporu i ve vědeckém výzkumu. Ve studii se 164 lidmi s podvrtnutým kotníkem pomáhala mast s kostivalovým extraktem zmírňovat bolest a otok podobně jako diklofenakový gel. Příznivé výsledky přinesly také studie při bolestech zad a kolenních kloubů.

Je ale dobré vědět, že ve studiích se používaly speciálně připravené kostivalové masti. Domácí mast z oleje a kořene nemusí mít stejné složení ani stejně silné účinky.

 

Z čeho si kostivalovou mast vyrobíme?

Základem je kořen kostivalu, kvalitní rostlinný olej a včelí vosk. Kořen necháme uvolnit část svých látek do oleje a voskem potom olej zahustíme, aby se přípravek pohodlně roztíral.

Čerstvý, nebo sušený kořen?

Na domácí výrobu doporučuji dobře usušený kostivalový kořen. Obsahuje mnohem méně vody než čerstvý, takže se s ním jednodušeji pracuje a olej se méně kazí. Sušený kořen se navíc hodí jak pro rychlou přípravu za tepla, tak pro několik týdnů trvající louhování.

Čerstvý kořen se používá také, ale má jednu nevýhodu: obsahuje hodně vody. Ta se může dostat do oleje a způsobit, že se mast začne předčasně kazit. Pokud chceme připravit mast, kterou budeme mít doma delší dobu, je proto sušený kořen praktičtější.

Kostivalový kořen se tradičně sbírá časně na jaře nebo na podzim. Po vyrytí ho dobře očistíme od hlíny, nakrájíme na menší kousky a důkladně usušíme. Silnější kořeny je lepší rozříznout, aby dobře proschly i uvnitř.

Které látky z kostivalu přecházejí do oleje?

Kostival obsahuje několik zajímavých látek. Nejznámější je allantoin, který pomáhá při obnově pokožky. Dále obsahuje kyselinu rozmarýnovou, která má v laboratorních studiích protizánětlivé účinky, a slizové látky, které pokožku zvláčňují a chrání.

Tady ale přichází důležitý detail. Allantoin i slizové látky se rozpouštějí mnohem lépe ve vodě než v oleji, kde přecházejí jen velmi špatně. Ani kyselina rozmarýnová nepřechází do samotného oleje tak dobře jako do vody nebo vhodného alkoholového výtažku.

Když si tedy připravíme kostivalovou mast pouze z oleje, nezískáme všechny látky, které kořen obsahuje. To je také jeden z důvodů, proč domácí kostivalová mast není stejná jako speciální masti, se kterými vědci pracovali ve studiích.

Jaký olej a vosk použít?

Pro kostivalovou mast mám nejraději olivový olej. Je dobře dostupný, při správném skladování poměrně stabilní a příjemně se roztírá. Použít můžeme také kvalitní slunečnicový olej, nejlépe vysokoolejový, nebo mandlový olej.

Kořen a olej tradičně odměřujeme v poměru 1 : 5 až 1 : 10, tedy 1 díl sušeného kořene na 5 až 10 dílů oleje.

Včelí vosk pak rozhoduje o tom, jak bude mast tuhá. Jako výchozí poměr se dobře osvědčuje 10 g vosku na 100 ml oleje. Pokud chceme měkčí mast, vosku dáme méně. Pro tužší konzistenci ho naopak trochu přidáme.

 

Recept na kostivalovou mast z kořene

Pokud nechceme několik týdnů čekat, můžeme si kostivalovou mast připravit během jediného dne. Kořen krátce zahřejeme v oleji, hotový olej přecedíme a přidáme včelí vosk.

Čas přípravy: přibližně 15 minut
Doba zahřívání: 30 minut
Celkový čas: přibližně 2–3 hodiny včetně tuhnutí
Množství: přibližně 150–180 ml masti podle množství přecezeného oleje

Ingredience

  • 20–40 g dobře usušeného kořene kostivalu (poměr 1 : 5 až 1 : 10)
  • 200 ml olivového oleje
  • přibližně 15–20 g včelího vosku
  • čisté, suché kelímky na hotovou mast

Postup

  1. Připravíme kořen. Sušený kostival nakrájíme nebo nahrubo nadrtíme na menší kousky. Nemusíme ho mlít na prášek, který by se později špatně filtroval.
  2. Zahřejeme olej. Do nádoby vhodné pro vodní lázeň nalijeme olivový olej, přidáme kostival a pozvolna zahřejeme přibližně na 70 °C.
  3. Necháme kostival louhovat. Olej udržujeme při mírné teplotě asi 30 minut. Občas promícháme a hlídáme, aby se nepřehříval.
  4. Olej přecedíme. Ještě teplý olej přecedíme přes jemné plátno nebo filtr do čisté, suché nádoby. Kořen necháme dobře okapat a změříme, kolik oleje nám zůstalo.
  5. Přidáme vosk. Na každých 100 ml přecezeného oleje přidáme asi 10 g včelího vosku. Olej znovu mírně zahřejeme a mícháme, dokud se vosk úplně nerozpustí.
  6. Vyzkoušíme konzistenci. Několik kapek kápneme na studený talířek a necháme ztuhnout. Pokud je mast moc měkká, přidáme trochu vosku. Pokud je naopak příliš tvrdá, přilijeme trochu oleje.
  7. Naplníme kelímky. Ještě tekutou mast nalijeme do čistých a suchých nádob. Necháme ji vychladnout, potom uzavřeme a označíme datem výroby.

Malý tip: Množství vosku vždy přizpůsobíme tomu, kolik oleje nám zůstane po přecezení. Část se totiž vsákne do kořene a zachytí ve filtru.

 

Kostivalový olej bez zahřívání: druhý způsob přípravy

Pokud na výrobu nespěcháme, můžeme si kostivalový olej připravit i bez zahřívání. Kořen necháme několik týdnů louhovat v oleji a potom ho použijeme k výrobě masti nebo samostatně k jemné masáži.

Pro tento postup používáme výhradně dobře usušený kořen. Čerstvý by do oleje přinesl příliš mnoho vody, která může při dlouhém louhování způsobit kažení.

Ingredience

  • 20–40 g dobře usušeného kořene kostivalu (poměr 1 : 5 až 1 : 10)
  • 200 ml olivového oleje
  • čistá, suchá uzavíratelná sklenice

Postup

  1. Sušený kořen nakrájíme nebo nahrubo nadrtíme a nasypeme do čisté, suché sklenice.
  2. Zalijeme ho olivovým olejem tak, aby byl všechen ponořený.
  3. Sklenici uzavřeme a necháme 3–4 týdny na tmavém místě při pokojové teplotě.
  4. Každých několik dní sklenici jemně protřepeme a zkontrolujeme, že kořen zůstává pod hladinou.
  5. Hotový olej přecedíme přes jemné plátno a přelijeme do čisté, suché lahvičky.

Pokud z oleje chceme připravit mast, stačí ho mírně zahřát ve vodní lázni a na každých 100 ml přidat přibližně 10 g včelího vosku. Po rozpuštění vosku nalijeme směs do kelímků a necháme ztuhnout.

Který způsob je lepší? Zahřívání je rychlejší a hodí se, když chceme mít mast hotovou ještě tentýž den. Dlouhé louhování je zase pohodlnější, protože nemusíme hlídat teplotu. Nemáme ale výzkum, který by spolehlivě potvrdil, že jeden z těchto domácích postupů dává účinnější mast.

 

Jak kostivalovou mast skladovat?

Hotovou mast uchováváme v dobře uzavřených kelímcích na chladném a tmavém místě. Nejlépe se osvědčují menší nádoby, které nemusíme opakovaně otevírat na dlouhou dobu. Mast nabíráme čistou špachtlí nebo suchými prsty, aby se do ní nedostala voda.

Trvanlivost závisí hlavně na použitém oleji, čistotě při výrobě a skladování. U domácí masti bez ověření její stability nemůžeme slíbit přesnou dobu použitelnosti. Proto je lepší vyrábět menší množství, které průběžně spotřebujeme.

Pokud mast začne nepříjemně zapáchat, změní vzhled nebo se objeví plíseň či kapky vody, dál ji nepoužíváme.

 

Na co si dát při používání kostivalové masti pozor?

Kostival obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou při vnitřním užívání poškodit játra. Do oleje přecházejí obtížněji než do vody nebo alkoholu a přes zdravou pokožku se jich obvykle vstřebává výrazně méně než při pití kostivalového čaje. U domácí masti ale jejich přesné množství neznáme.

Kořen přitom obsahuje mnohem více těchto alkaloidů než listy. V receptu ho přesto používáme, protože právě s přípravky z kořene pracovaly klinické studie i evropská monografie.

Kostivalovou mast proto používáme pouze zevně, krátkodobě a na neporušenou pokožku. Nehodí se na otevřené nebo hluboké rány, odřeniny ani infikovaná poranění. V těhotenství, při kojení a u dětí a dospívajících do 18 let je lepší zvolit jiný přípravek.

Evropská léková agentura u některých kostivalových léčivých přípravků s kontrolovaným obsahem alkaloidů uvádí používání nejvýše deset dnů. Toto doporučení ale nelze automaticky vztahovat na domácí masti, u kterých složení přesně neznáme.

Podrobněji se bezpečnosti kostivalu, účinkům jeho alkaloidů a rizikům pro játra věnuji v článku Kostival lékařský: léčivá bylina, nebo riziko pro játra?

 

Časté otázky o kostivalové masti

Je lepší čerstvý, nebo sušený kostivalový kořen?

Pro domácí výrobu doporučuji sušený kořen. Obsahuje méně vody, takže se s ním lépe pracuje a hotový přípravek má menší riziko kažení. Čerstvý kořen se používá také, ale výroba olejové masti je s ním náročnější.

Kolik vosku dát do kostivalové masti?

Pro středně měkkou mast začneme s 10 g včelího vosku na 100 ml oleje. Pokud chceme mast měkčí, vosku dáme méně. Naopak pro tužší konzistenci ho přidáme trochu více.

Může kostivalová mast poškodit játra?

Při krátkodobém používání hotových kostivalových mastí s kontrolovaným nízkým obsahem pyrrolizidinových alkaloidů je riziko poškození jater považováno za nízké. U domácích mastí ale neznáme přesné množství těchto látek, proto jejich bezpečnost nemůžeme hodnotit stejně jako u laboratorně kontrolovaných přípravků.

Jak dlouho můžeme kostivalovou mast používat?

Záleží na konkrétním přípravku. Evropská léková agentura u určitých kostivalových léčivých přípravků doporučuje používání nejvýše deset dnů. U domácí masti však tento limit není ověřenou bezpečnou dobou.

Chceš bylinám opravdu rozumět?

Kostivalová mast je dobrým příkladem toho, že při domácí výrobě nestačí jen správný recept. Stejně důležité je vědět, co se z byliny dostává do oleje, jak suroviny zpracovat a kdy je bezpečně používat.

 

Recept ke stažení: oba postupy, poměry surovin, skladování i zásady bezpečného použití najdeš v PDF, ať je máš při výrobě po ruce.

Každé pondělí ti pošlu e-mail o bylinkách. Jednou za měsíc v něm rozebereme jednu bylinu do hloubky: jak působí, kdy ji sbírat, jak ji zpracovat a na co si dát pozor. O přednáškách zdarma se dozvíš jako první.

Po odeslání ti přijde e-mail. Klikni v něm na potvrzení a zpravodaj ti začne chodit.

Hlavní odborné zdroje

  1. Evropská léková agentura (EMA). Symphyti radix: European Union herbal monograph and assessment report. EMA.
  2. Staiger C. (2012). Comfrey: A Clinical Overview. Phytotherapy Research. PMC.
  3. Predel H. G. et al. (2005). Efficacy of a comfrey root extract ointment in comparison to a diclofenac gel in the treatment of ankle distortions. Phytomedicine. PubMed.
  4. Koll R. et al. (2004). Efficacy and tolerance of a comfrey root extract in the treatment of ankle distortions. Phytomedicine. PubMed.
  5. Giannetti B. M. et al. (2010). Efficacy and safety of comfrey root extract ointment in the treatment of acute upper or lower back pain. British Journal of Sports Medicine. PubMed.
  6. Grube B. et al. (2007). Efficacy of a comfrey root (Symphyti offic. radix) extract ointment in the treatment of patients with painful osteoarthritis of the knee. Phytomedicine. PubMed.

Líbil se ti článek? Sdílej ho se svými přáteli:

Jana Novotná, herbalistka From Bohemia, s náručí lučních květů

Autorka: Jana Novotná

Mgr. Jana Novotná, LL.M., je herbalistka a zakladatelka vzdělávacího projektu Academia from Bohemia.
Vzdělání v bylinkářství získala mimo jiné na americké Herbal Academy. Ve své práci propojuje tradiční používání léčivých bylin se současnými vědeckými poznatky a učí, jak léčivým rostlinám skutečně porozumět, bezpečně je používat a vytvářet z nich promyšlené bylinné přípravky a směsi.

Čti dál

Share This